Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdHyž jsi tehdy přinesla nH9a talířku křG#7upky,
mC#musel jsem se zasmát tomu, cEmo má být dF#4susál,   F# 
tHa křupavá srdíčka a zH9apálená svG#7íčka
mi prC#mozradily, že zas nejde o víc než o zF#4susaběhaný rF#ituHál.
R:Tak to má bEýt, a sklenku vAína na dobrou nHoc,
k tomu pár vEět o tom, jak vzAácný jsem hHost,
tak to má bEýt, když tma nAmaj7ad městem převezme mAmoc
a chce se žG#mít, žC#m7ít  vF#míc nHež jen dEost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: